Městká hromadná doprava, neboli zkráceně městská doprava či zkratkou MHD, je způsob přepravy osob ve velkých nebo malých městech , aby se občané daného města mohli pohodlně, někdy i nepohodlně dostat tam kam potřebují. Je to třeba obchod, práce, škola, úřad, část rodiny nebo snad cokoliv na co si jen vzpomenete. Aby vše fungovalo, tak není jen jedna nebo jen pár linek, co jezdí po celém městě. Je jich rovnou několik, několikrát přesahují číslo 100. Což znamená, že linek nebo tras, je v městě kolem stovky. Je to velké číslo, ale také město je relativně velké a musí se tak pořešit většina částí města, nebo aspoň obytné části města. Městská hromadná doprava je ve většině případů rozdělena na 3 části. A to autobusovou, tramvajovou a trolejbusovou dopravu.
Města představují útvary s výraznými charakteristickými rysy, které se vytvářely v průběhu dlouhodobého vývoje. Rozvoj dopravy nezvýšil pouze pohyblivost člověka, ale vedl také ke změně dosavadního názoru na bydlení. Vazba na hromadný dopravní prostředek, dokumentovaná snahou bydlet a pracovat v co možná nejvýhodnější vzdálenosti od zastávek hromadné osobní dopravy se zmírňovala rozvojem individuální automobilové dopravy.
Počet obyvatel měst, jako celku roste, ale tento růst se omezuje především na okrajové části a předměstí. Městská hromadná doprava je stále více nutná na zvládnutí velkých přepravních nároků. Přitom má zvláštní výhody v malých nárocích na dopravní plochy, ve větší bezpečnosti, v relativně menším negativním ovlivňování životního prostředí v přepočtu na jednu přepravenou osobu. Přeprava osob je nutným důsledkem prostorového rozdělení činností i důsledkem osvojení, protože prostřednictvím osobní dopravy se realizují životně důležité komunikační vztahy.
Aby městská hromadná doprava fungovala tak, jak má, musí splňovat různé požadavky, jak od města tak i cestujících. Požadavky jsou rozšířené v různých oblastech. Přepravní požadavky, sociologické požadavky, ekologické požadavky a spotřební požadavky. Tyto jdou poznat na výsledné výkonnosti, kvalitě a i ochraně životního prostředí. Mezi přepravní požadavky můžeme zařadit rychlost přepravy, spolehlivost, přepravní kapacitu a pohotovost. Mezi sociologické pak cenu jízdenek, bezpečnost dopravy, pohodlí při přemísťování a hygienu. V ekologických požadavcích se může vyskytnout hluk, vibrace či otřesy, prašnost i estetika. Když bychom do spotřebních požadavků zařadili spotřebu energie, suroviny a materiál, lidská práce, tak bychom jsme se asi nedivili vůbec ničemu.
Intenzita přepravního proudu
je počet osob, které jsou přepravovány v dopravních prostředcích za hodinu přes profil komunikace v jednom přepravním směru.Přepravní špička
je časový úsek, ve kterém je intenzita přepravního proudu větší než průměr sledovaného období. - ranní špička je kratší avšak s větší intenzitou přepravního proudu, - odpolední („návratová“) špička je časově delší s menší intenzitou přepravního proudu.Menší intenzita
přepravního proudu odpolední přepravní špičky je způsobena tím, že část cestujících se nevrací ihned po skončení pracovní doby z pracoviště (školy) do místa bydliště. Přepravní špička ovlivňuje přepravní sedlo.Přepravní sedlo
je časový úsek, ve kterém je intenzita přepravního proudu menší než průměr sledovaného období.